Obvod kmene ve výšce 130 cm nad terénem
- Vejdova lípa v Pastvinách u Klášterce nad Orlicí – 1259 cm
- Sudoslavická lípa u Vimperka – 1170 cm
Stromů s obvodem kmene větším než 500 cm je u nás 834.
K největším na světě patří tisovec zvaný Montezumův cypřiš nebo El Gigante, Savino v Santa Maria del Tule, stát Oaxaca, Mexico, s obvodem kmene 5790 cm.
Výška
- Těptínský smrk – 58 m
- Smrk na Ronovci – 51 m
- Smrk u Přimdy – 50 m
- Vopařilova jedle v Širokém dole – Lubné – 45 m
Největším změřeným stromem byla douglaska tisolistá v Britské Kolumbii, v r. 1902 měla výšku 126,5 m.
Současným nejvyšším listnáčem je horský jasan v Tasmánii, vysoký 99 m.
U nás nejvyšší douglasky dosahují výšek okolo 45 m a stále rostou, geneticky je jim dáno dosáhnout větších výšek než našim domácím dřevinám. Je otázkou několik adesetiletí, než vyrostou do výše přes 60 m.
Stáří
Je nejspornější a nejobtížněji zjistitelnou veličinou. Prakticky všechny naše lípy a duby s obvody nad pět až šest metrů jsou již uvnitř duté a věk nelze počítat podle letokruhů. Pravděpodobně jen asi 32 památných stromů u nás je starších než 600 let.
Jan Evangelista Chadt-Ševětínský v r. 1903 uváděl jako nejstarší strom tis u Macochy (2000 let), šumavské smrky 462 a 464 let, jedli 430 let. U nejstaršího žijícího tisu v Krompachu uvádí stáří 1800 let, podle provedeného výzkumu je však stár jen 450 let.
Nejčastějším druhem mezi vyhlašovanými památnými stromy je lípa (46%) a dub (24%), což je dáno jejich rozšířením a dlouhověkostí. S velkým odstupem pak následují buk, javor, platan, jasan a další druhy. Naše nejrozšířenější dřevina, smrk, má na památných stromech podíl pouze 1,,2%.
Nejčastějším jménem památného stromu je Husova lípa a Žižkův dub.
Nejmohutnější alejí je Valdštejnská lipová alej Jičín – Valdice, vysazená čtyřmi řadami v délce 1875 m.
Nejvyšší počet řad – sedm, má lipová alej u kaple Loreta u Vlašimi
Nejmohutnějším stormem na světě je sekvojovec „General Sherman“ v Kalifornii s vypočítanou hmotností včetně kořenového systému asi 2500 tun (výška 84 m, obvod 35 m).
U nás patří k nejmohutnějším stromům platany – v Bartošovicích, Kamenici u Konecchlumí a v Praze na Kampě. Jejich předpokládaná hmotnost je 150 až 200 tun.
Nejvíce vyhlášených památných stromů má středočeský kraj.
Nejstarší naší publikací o památných stromech je článek J. E. Chadta Ševetínského z r. 1899.
Nejvíce lidí u nás zachránila podle doložených dokumentů mohutná planá hrušeň v Hředlích (poblíž Hořovic). Při rozvodnění Stroupinského potoka v povodí Litavky a Berounky při pětisetleté povodni 26. května 1872 došlo k protržení rybníků a do obce se …voda jako zeď o výši 3 metry valila, ničíc vše .. planá hruška ta odolala drtivému živlu a stala se zachránkyní 9 osobám … Hruška zachránkyně se stala opěvovaným stromem .. obec dala namalovat hrušku s osobami na ní zachráněnými … památné hrušce zavěšen obraz anděla strážného, nákladem obce nařízený. (Z obecní kroniky hředelské) … více …
Převzato z Památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Olympia, 2003.