Tajné ingredience a kvalitní příprava rozhodly.

V poslední srpnovou sobotu se již tradičně, po osmé, konalo klání ve vaření kotlíkového guláše v Lipanech.

Přihlásilo a zúčastnilo se 6 týmů z Lipan a přilehlých obcí, soutěžících nejen o hlavní cenu za uvaření nejlepšího guláše, ale také o cenu za nestylovější tým.

Během sobotního odpoledne vzplálo šest ohňů, kolem kterých šest týmů kroužilo a v kotlících tvořilo voňavé guláše, kterými dráždili nedočkavé ochutnávače.

Pro příchozí dospělé i děti byly připraveny drobné soutěže o drobné ceny – střelba ze vzduchovky, hod granátem (zkuste trefit divně se kutálejícím granátem do barevné obruče), již tradiční zatloukání hřebíku dutým kladívkem.

Hladoví nedočkavci si pochutnávali na luxusních klobáskách mistra řeznického.

Po dovaření gulášů v 17:00 konečně diváci mohli ochutnávat a rozhodnout o vítězi letošního klání.

Nestylovějším týmem se stali Houpačáci, nejlepši guláš uvařili Gulage Riders.  

 

Z deníčku vítězného týmu:

Dne 27. srpna 2016 jsme se jako team Gulage Riders zúčastnili mezivesnického klání ve vaření kotlíkového guláše.

Samozřejmě jsme jako každý rok přípravu nepodcenili a týden před dnem “D” jsme měli předstartovní meating v restauraci U tří soudků, kde jsme řešili, co budeme vařit. Po několikahodinovém rokování jsme se shodli, že použijeme recept od Magdaleny Dobromily Rettigové, která své letité zkušenosti sepsala v knize o vaření.

Den před dnem “D” jsme začali, podle předem dohodnutého rozpisu, každý plnit své funkce.

Já jako hlavní topič započal přípravu poctivého hovězího vývaru. Stačilo šest hodin pozvolného vaření a vývar byl hotov.

Druhý z nás měl za úkol připravit cibuli. Na toto používá již léta osvědčený ochranný prostředek, a to motocyklové brýle.

A konečně třetí člen, ten nejdůležitější, připravil koření a další tajné příměsi.

Inkriminovaného dne kolem 13:00 hod. Se začalo vařit. Zprvu se nám dařilo celkem v rekordním čase, na první sirku, rozdělat oheň. Cibule se v sádelné lázni krásně sklovatěla. Pak přišlo na řadu maso. Bohužel v ten moment se plamen lehce zhasil a maso nám již dobře připravené dílo lehce pokazilo.Po opravě ohniště a rozhoření plamene se lehce pokračovalo dál. Po zatažení masa přišla na řadu paprika a další tajné příměsy, o kterých se nemohu rozepisovat. Pak vývar a čerstvé papriky a rajská jablíčka. Nastala nejdůležitější část úkolu, a to pomalé vaření. No, a po zhruba dvouhodinovém vaření bylo hotovo.

Pak přišlo rozdávání do předem koupených misek.

No, a pak jsme vyhráli.

Atmosféra byla skvělá. Soupeři úžasní. Kostýmy jsme neřešili, neboť motocykloví jezdci jsou individualisté a nesnáší uniformitu.

Jsme velice rádi, že jsme uvařili skvělý guláš a děkujeme za pohár a další věcné ceny.

Závěrem – přijdeme zase.

 

Guláš byl sněden, ceny a odměny soutěžícím rozdány, ale tím den neskončil. Někteří se vydali k domovu trávit a vstřebat zážitky, kdo zůstal, užíval si dále krásného dne při poslechu kvalitní hudby.

Celé odpoledne soutežícím i návštěvníkům zpříjemňoval hudbou Honza Šimek s kapelou, ve večerních a nočních hodinách byli vystřídáni mnohačlenným hudebním tělesem Kavárna Čas.

V pozdních nočních hodinách se poslední tanečníci a posluchači rozešli a po krátké noci se někteří opět sešli a po vydatné česnečce od pana hostinského poklidili prostor lipanského parkoviště, kde se celá akce odehrávala.

Poděkování za zdárný průběh patří všem zúčastěným, soutěžním týmům především, sponzorům – L. Vedralovi, P. Sobíškovi, O. Čalčinskému, M. Rathouskému, lipanské hospodě a ÚMČ Praha-Kolovraty za zapůjčení inventáře a finanční podporu (odměny a ceny pro děti).

http://tamilap.rajce.idnes.cz/2016-08-27_Lipansky_gulas/