Dovolte mi Vám tomto menším článku připomenout osobnost prvorepublikového státníka, agrárníka, sedláka a ministerského předsedy Antonína Švehly. Činím tak u příležitosti připravovaných sobotních lipanských slavností, kdy se bude 6. června opětovně odhalovat za minulého režimu zničená pamětní deska v místě narození matky Antonína Švehly.

Dne 17. května roku 1859 se budoucí otec našeho státníka Antonína Švehly Antonín Švehla starší ze Záběhlic, statkem v Hostivaři oženil s Marií Bohuslavou z Lipan. Svatbu měli v nedalekých Říčanech. Marie Bohuslavová byla dcerou již zemřelého Josefa Bohuslava, sedláka z Lipan čp. 4 a Anny, rozené Stárkové z Nedvězí čp. 10. Oba rodiče nevěsty patřili do panství Uhříněves. Na statku v Hostivaři čp. 2 se Švehlovým v letech 1860 – 1879 narodilo 14 dětí, 10 chlapců a 4 děvčata, z toho jednou dvojčata. Bohužel sedm dětí zemřelo v dětském věku. Náš Antonín Švehla se narodil jako devátý ze čtrnácti dětí.

Antonín Švehla, významný český politik a představitel demokratického agrarismu, se narodil  15. dubna 1873 v Hostivaři u Prahy, kde jeho rodina vlastnila statek. Pocházel ze selské rodiny a díky jeho matce Marii, rozené Bohuslavové z Lipan, mohl jeho rod sahat až do husitské doby.

Vraťme se ještě k Lipanům. Zde pět let po smrti našeho ministerského předsedy Antonína Švehly  proběhla v kritickém předmnichovském roce 1938 velká slavnost. Bylo to na svátek matek. Konalo se slavnostní odhalení pamětní desky paní Marie Švehlové, roz. Bohuslavové, matky významného politika Antonína Švehly na domě statku Jaromíra Bohuslava. Sem již od dětství dojížděl Antonín Švehla za svými příbuznými a později jako aktivní člen Sokola i do Říčan, kde byl jeho spoluzakladatelem. Od mládí hájil zájmy selského stavu, usiloval o jeho vzdělání a povznesení venkova.

Na tuto slavnost se v Lipanech shromáždil nejen místní a okolní selský lid, ale i z Čech, Moravy i Slovenska přijížděli autobusy, Selská jízda, Sokolové a jiní v hojném počtu – asi 2000 účastníků. Bylo to upřímné vlastenecké shromáždění.

Deska byla v období vlády Komunistické strany z budovy statku Bohuslavů odstraněna a její další osud není bohužel znám. Švehla se stal za svého života symbolem agrárního stavu, ale také symbolem korektního politika s vysokým morálním akcentem. Novodobá historie Lipan je s Antonínem Švehlou spjata nejenom genealogickou linií rodiny, ale také hrdinským odporem lipanských rodáků vůči nastupujícímu komunistickému útlaku, kdy v t té době začala násilná kolektivizace. V Lipanech samých družstvo nikdy založeno nebylo, obec spadala pod JZD v Kolovratech. Vystěhovány byly čtyři rodiny, Bohuslavovi mladí a Bohuslavovi staří, to byly dvě rodiny, a vedle Boudovi a rodina Řeháků. Otcové rodin byli uvězněni.

Jeho otec patřil mezi významné osobnosti, protože nejenže byl spoluzakladatelem tělovýchovného spolku Sokol v Hostivaři, ale také hostivařským starostou a jeho syn jej v tomto následoval. Díky otci se z mladého Antonína Švehly stal řádný hospodář, což mu později nebránilo v bohatém společenském životě. Po vzoru svého otce (první místostarosta Sdružení českých zemědělců v Království českém) byl aktivní v mnoha hostivařských spolcích, hrál ochotnické divadlo, sportoval a učil se i na housle. V roce 1893 znovu obnovil sokolskou organizaci v Hostivaři a jejím členem zůstal celých 40 let. Při všech těchto činnostech se soustavně vzdělával. V prosinci 1933 se správní výbor usnesl pojmenovat sokolovnu „Sokolovnou bratra Antonína Švehly“.

Agrární sdružení se 6. ledna 1899 přetvořilo při Národní straně svobodomyslné v samostatnou politickou stranu. Část zemědělských příznivců vytrvala v této straně a část stanula v řadách nové Agrární strany, ve které hrál od počátku významnou roli náš Antonín Švehla.

Antonín Švehla studoval obecnou školu, tři roky na nižším gymnáziu v Praze a jednu třídu německého gymnázia v České Lípě. Navštěvoval rovněž odbornou hospodářskou školu. Vzdělání pilně doplňoval jako samouk a osvojil si hluboké vědomosti v politice a hospodářských naukách.

Od r. 1899 hospodařil samostatně na rodném hostivařském statku, jejž plně převzal po otcově smrti r. 1900; v té době se oženil s Bohumilou Čečelskou, rolnickou dcerkou z Chotětova u Nových Benátek. Měl dvě děti: dceru Helenu a syna Antonína, právníka, který po něm převzal statek. Jeho choť Bohumila Čečelská mu byla stejně jako maminka pomocnicí a oporou po celý život. Narodily se jim dvě děti – Helena a Antonín.

Antonín Švehla v mládí krátce pracoval v hostivařské pobočce Národně socialistické strany. Politickou dráhu zahájil v 28 letech jako člen Tiskařského a vydavatelského družstva rolnického, později nazvaného Novina. Od konce 90. let 19. století byl intenzivně činný v agrárním hnutí a zasloužil se později o vydávání deníku Venkov, jehož první číslo vydané roku 1906 bylo zdarma. Ještě předtím od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců. V roce 1902 organizoval také řepařský boj proti cukrovarnickému kartelu, který vyústil v založení Ústředí jednoty řepařů. V roce 1903 přenechal vedení statku manželce a plně se věnoval politické činnosti. Roku 1908 byl zvolen do zemského sněmu za volební obvod Říčany, do říšského sněmu nikdy nekandidoval. Předsedou výkonného výboru agrární strany se stal v roce 1909, až po smrti zakladatele a prvního předsedy strany Stanislava Kubra, ale faktickým vůdcem strany byl již dlouho před tím.

„Co tam (ve Vídni)? Divím se vždycky, že naši lidé tak po tom touží a že je Vídeň přitahuje. Myslím, že nejlepším místem k našemu uplatnění je Praha, nikoliv Vídeň. Tam nejsme ničím. Tady můžeme být vším.“ (Antonín Švehla)

Dovedl vždy správně odhadnout situaci a prozíravě určit pro Agrární stranu nejvhodnější politickou linii. Nehonil se za slávou a popularitou, ale cílevědomou prací soustřeďoval ve svých rukou stále větší vliv a moc. Obrovské úsilí věnoval i organizační výstavbě strany. Hlavně jeho zásluhou se agrárníci stali početnou, moderní, dobře organizovanou, disciplinovanou a také nejvlivnější českou stranou. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. R. 1913 byl zvolen předsedou ústředního sboru České strany agrární pro Čechy, Moravu a Slezsko. R. 1915 se stal jednatelem Národního výboru českého.

V jeho rukou se soustřeďovala česká domácí politika, jeho iniciativa se odrážela v akcích Českého svazu poslanců na říšské radě. Byl v čele Hospodářské rady. Jako vůdce nejsilnější politické strany stál v listopadu 1916 u zrodu společných orgánů české politiky: Národního výboru a Českého svazu. Do jara 1917 podporoval oportunní, prorakouskou politiku. Po vstupu Spojených států do války usoudil, že Německo a Rakousko-Uhersko válku prohrají, a přiklonil se k politice protirakouské.

Na konci první světové války v roce 1918 stál Antonín Švehla u založení Národního výboru, jehož byl místopředsedou. Byl neformálním vůdcem pěti mužů 28. října, kteří se podstatně zasloužili o vznik samostatného Československa. V roce 1920 byl jmenován ministrem vnitra a v období let 1922–1929 byl předsedou tří vlád s krátkou pomlkou od března do října roku 1926, kdy byla v Československu úřednická vláda Jana Černého. Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. Antonín Švehla odešel z politického života roku 1929, který musel opustit kvůli nemoci, 12. prosince 1933 zemřel. Je pochován na hostivařském hřbitově. Čestnou stráž u hrobu tvořili Sokolové a Selská jízdy, mj. také z Říčanska.

Po tomto politikovi a státníkovi je od 90. let 20. století pojmenována i Švehlova ulice v Praze 10, která vede od Zahradního Města do Hostivaře.

V Praze dne 30.4.2015     

Mgr. Pavel Černý, předseda Společnosti Ant. Švehly