První doklad o Lipanech se nachází v Deskách zemských roku 1325, kdy je tam jako soudce zapsán Havel z Lipan, předpokládaný majitel vesnice. Její název pochází od lip.

U tří lánových statků, které zpočátku patřily různým vrchnostem, byl před rokem 1352 postaven kostel sv. Martina s farou, sloužící i pro sedláky z většího Kuří. Stejně jako v Kolovratech přečkal i lipanský kostel s farou pod správou utrakvistů husitskou revoluci a byl vážně poškozen během třicetileté války. Švédové z něj ukradli 3 zvony. Také zdejší vypálená fara nebyla obnovena, kostel byl opraven pouze provizorně a jako filiální přičleněn nejprve k faře Uhříněves a od roku 1787 k faře Říčany. Měl dřevěnou zvonici, roku 1863 musel být zbourán a na jeho místě byl vzápětí postaven menší novorománský kostelík s apsidou. Dva jeho nové zvony byly zrekvírovány během světových válek.

Původní kostel byl stejně jako kolovratský osově orientován k východu a po přestavbě k severu. U kostela byl původně hřbitov pro Lipany a Kuří, který měl být u nového kostela

rozšířen na úkor sousedního statku. Pro odpor majitele se tak nestalo a úlohu místního pohřebiště převzal nový říčanský hřbitov v místech bývalého popraviště.

V Lipanech byly až do poloviny 18. století pouze 3 selské statky. Od roku 1364 patřily usedlosti s nynějšími čp. 1 a 3 k johanitské Uhříněvsi. Za husitských bouří přešlo čp. 1 do majetku zemanů Tatků z Kuří a statek čp. 2 od počátku až do roku 1751 patřil spolu s polovinou Kuří pražskému purkrabství. Roku 1577 byla zemanská část Kuří spolu s lipanskou jedničkou koupena k Uhříněvsi a roku 1751 ji následovala i část purkrabská spolu s lipanskou dvojkou. Po padesáti letech došlo k rozdělení dvou velkých statků čp. 1 a 3 a počet usedlostí se tak zvýšil na 5. Obklopovaly nepravidelnou náves s rybníkem, otevřenou na jih směrem ke Kuří. Velký statek čp. 1 je od roku 1654 až dosud v držení nejstaršího místního rodu Řeháků. Od poloviny 19. století byly Lipany spolu s Tehovičkami součástí správní obce Kolovraty, k níž do roku 1867 patřilo i Nedvězí. Místní samosprávu ztratily za druhé světové války.

Ze statku Bohuslavových v čp. 4 pocházela matka hostivařského sedláka, zakladatele agrární strany a významného prvorepublikového politika a ministerského předsedy Antonína Švehly. Jeho velký pomník, stojící nyní opět v Říčanech, byl od únorového puče až do listopadové revoluce ukrýván ve staré studni statku Rathouských v čp. 3. Na jeho dramatickém únosu a ukrytí se v lednu 1949 významně podíleli místní osadníci Bohumil Řehák a Milan Rathouský. Oba byli perzekvováni a z malých Lipan byli 3 z 5 sedláků nuceně s rodinami vysídleni do pohraničí.

Zpracoval: PhDr. František Dudek, Csc.

Převzato z www.kolovraty.cz

Sdílet

Rubriky: Z historie Lipan ~ Štítky: Lipany, historie